Kontakty

 
  Tel.: 776 227 798
  E-mail: info@mzahrada.cz
 
 
 

Kategorie

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Kalendář 05 - květen

Ovocná zahrada

V květnu v ovocné zahradě:
• podle potřeby zaléváme, po odeznění pozdních mrazíků za sucha mulčujeme
• plejeme, kypříme půdu, hnojíme průmyslovými hnojivy
• nově vysazené stromy, pokud nezačaly rašit, vykopeme, zkrátíme jim kořeny do zdravého dřeva, namočíme je do vody na několik dní (nebo založíme do vlhké půdy) a po vyrašení znovu vysadíme
• v době kvetení chráníme rostliny před mrazíky
• u nově vysazených stromků zkontrolujeme, zda nejsou ke kůlům přivázány příliš volně nebo těsně. Příliš těsné úvazky můžou kmínek zaškrcovat.

Pečujeme: 
• chráníme ovocné stromy a révu vinnou proti pozdním mrazíkům. Z toho důvodu během kvetení stromů v době nebezpečí mrazíků půdu pod stromy nekypříme, nemulčujeme a necháváme ji nezakrytou, abychom nebránili vyzařování tepla z půdy, které může částečně ochránit květy před poškozením mrazem.
• při velké násadě plůdků přihnojíme ledkem zejména starší a málo přirůstající stromy. Pokud se plody dobře vyvíjí a dosáhnou velikosti lískového oříšku, můžeme koncem měsíce (hned po přirozeném propadu plůdků) začít s probírkou husté násady plodů u jablek, hrušní a broskví (necháme 1 plod na 10-20 cm větve). U jádrovin necháme v okolíku maximálně 1-2 plody, stopku odstřihujeme – její zbytek necháváme na plodonoši.
• ke zlepšení výživy bohatě kvetoucích stromů přidáváme do ochranného postřiku proti chorobám nebo škůdcům některé z kapalných hnojiv
• u ovocných stěn a štíhlých vřeten jabloní a hrušní ohýbáme výhony a slabší větve do vodorovné polohy, vodorovné větve méně rostou a více plodí

Ochrana stromů proti chorobám a škůdcům:
Škůdci:
• na kmeny stromů (zvláště jabloní) připevníme lapače z vlnité lepenky k zachycení různých škůdců
• pilatky, plodomorka hrušňová
- po odkvětu jabloní a slivoní (na počátku opadu korunních lístků) stříkáme proti pilatce, jejíž larvy způsobují červivost mladých plůdků (např. přípravkem Zolone)
- hrušně ošetříme v době dokvétání květů proti plodomorce hrušňové, pokud jsme v minulém roce zaznamenali pod hrušněmi větší množství deformovaných malých plůdků, uvnitř černých a s larvami plodomorky hrušňové (např. přípravkem Zolone).
• obaleč jablečný, obaleč švestkový a obaleči na révě vinné
- k signalizaci a ničení obalečů zavěšujeme do korun stromů feromonové a světelné (barevné) lapače. Postřik aplikujeme při zjištění náletu motýlků obaleče (v teplých polohách začátkem měsíce, v chladnějších o 1-2 týdny později).
• jahodník ošetříme proti květopasu jahodníkovému (často se vyskytuje v zahradách poblíž lesa, kde se nacházejí plané druhy jahodníku), který poškozuje květní poupata jahodníku (např. přípravky Zolone, Karate, Decis aj.)

Houbová onemocnění:
• pokračujeme v ochraně jádrovin proti strupovitosti a padlí jabloňovému, ošetříme je postřikem: Proti strupovitosti používáme ve stadiu zeleného poupěte chemické prostředky jako např. Baycor, Dithane, Novozir a Sylit (při deštivém počasí opakujeme postřik jednou za 1-2 týdny až do konce června. Můžeme použít i chemické prostředky, které zároveň účinkují na padlí, např. Punch, Rubigan, Topas a Saprol. Letorosty a listové růžice jabloní napadené padlím (poznáme je podle bílého povlaku, vypadají jako pomoučené) průběžně odstraňujeme. (V obou případech je prospěšné prosvětlit korunu a na podzim odstranit spadané listy s houbovou nákazou, které by jinak na jaře infikovaly mladé listy a větvičky.)
• ořešáky, které trpí skvrnitostí listů a plodů, při vlhkém počasí preventivně ošetříme jednak před kvetením, jednak po odkvětu (použijeme např. 0,4-0,5 % roztok Kuprikolu.)
• angrešt a černý rybíz, zejména pokud jsou ve stínu, vlhku a při teplotě nad 20 stupňů C, trpí na americké padlí (vypadají jako pomoučené) - ošetříme je chemicky, např. přípravky Fundazol, Biool, Bayleton apod. Postřik ještě 1-2 x po 5-10 dnech opakujeme.
• pokud se u meruněk často vyskytuje gnomonióza (hnědnutí a předčasné opadávání listů), ošetříme stromy 2-3 týdny po odkvětu (např. přípravky Sylit nebo Baycor)
• porost maliníku postříkáme preventivně proti skvrnitosti a odumírání výhonů - jakmile nové výhonky vyrůstající ze země dorostou do 20 cm (např. přípravek Euparen)
• červený rybíz, u nějž se během minulého léta projevil předčasný opad listí (po napadení houbou pakustřebkou), ošetříme např. Novozirem
• révu vinnou chráníme za vlhka proti plísni (peronospora) např. Novozirem

Bakteriální onemocnění:
• u jabloní a rostlin příbuzných s jabloněmi (podčeleď jabloňové – např. hrušeň, kdouloň, kdoulovec, hlohy, hlohyně, skalníky, arónie, jeřáby, mišpule a muchovníky) se může vyskytnout onemocnění bakteriální spála růžovitých rostlin. Pozná se podle zčernalých květů a listů, později také podle malých plůdků, hákovitě ohnutých letorostů, nebo slizovitých kapek na výhonech a plodech. Jedná se o karanténní onemocnění, výskyt choroby se musí hlásit na místním OÚ. Zásah proti bakteriální spále: napadené části je nutno odřezat až 50 cm do zdravého dřeva a spálit, dřeviny postříkat 0,1-0,4% Kuprikolem. Preventivní postřik vyžadují i zdravé stromy v blízkosti napadených, a to na počátku rašení (do fáze zeleného poupěte) a stromy po krupobití. Nářadí používané k řezu je třeba během práce dezinfikovat denaturovaným lihem.

Řez:
• na mladých stromcích zaštípneme konce konkurenčních letorostů nebo letorostů směřujících do korunky, když narostou do délky asi 20 cm. Tím podpoříme lepší tvarování korunky a tvorbu postranního obrostu.
• bujně rostoucí letorosty („vlky“), vyrostlé na silných hlavních větvích po zmlazení stromu, v této době odstraňujeme (nejvýhodnější je v tomto období je vytrhnout rukou, než je později vystřihávat nůžkami. I z krátkých ponechaných „čípků“ totiž vyrůstají nové „vlky“.
• pokud potřebujeme u ořešáku řezat v korunce, je pro to nejvhodnější doba od konce května do počátku června, kdy jsou nové letorosty dlouhé 3-5 cm a strom netrpí výtokem mízy

Roubování:
• u třešní, višní a slivoní do poloviny měsíce dokončíme přeroubování v době květu
• koncem května a začátkem června roubujeme angrešt za zelena na meruzalku
(Od stromkových angreštů a rybízů odstraňujeme meruzalkové podnože, pokud je nevyužijeme k roubování.)

Sklízíme:
• začínáme sklízet plody zimolezu kamčatského („kamčatská borůvka“), který je nejranější ovocnou plodinou a stále ještě novinkou

Jahodník:
• jahodník po odkvětu až do počátku zrání za sucha vydatně zavlažujeme
• tam, kde květy poškozuje květopas jahodníkový, ošetříme rostliny přípravky proti květopasovi (Zolone, Karate, Decis aj.)
• proti hnití a znečištění plodů zemí jahody podkládáme trávou, slámou, fólií, plastovými košíky, černou netkanou textilií apod.

Réva:
• počátkem měsíce ukončíme výsadbu révy
• začneme s chemickou ochranou proti houbovým onemocněním a škůdcům (proti peronospoře, červené spále a obalečům)
• koncem měsíce (do poloviny června) vylamujeme neplodné letorosty (bez násady květenství) a zálistky, které vyrůstají v paždí listů v dolní polovině letorostů. Plodné letorosty vyvazujeme, přednostně na mladých keřích.
• révu ve skleníku před kvetením vydatně zaléváme, při vysokých teplotách skleník větráme.
• pravidelně hnojíme speciálními hnojivy na révu vinnou


Zelinářská zahrada

V květnu v zelinářské zahradě:
• proti pozdním mrazíkům chráníme citlivé druhy zelenin
• za slunečného a teplého počasí stíníme a větráme skleníky, fóliovníky a pařeniště
• podle potřeby okopáváme, zavlažujeme a přihnojujeme

Ochrana:
• zeleninu ve skleníku ošetřujeme chemicky proti škůdcům (mšice, třásněnky, molice, svilušky) např. přípravky Pirimor, Actelic, Omite, Biool. Můžeme použít i biologickou ochranu – např. dravé roztoče, parazitické vosičky aj.
• porost brambor kontrolujeme a sbíráme brouky, larvy i vajíčka mandelinky bramborové

Vyséváme a vysazujeme:
Na záhony:
• v teplé chráněné poloze sejeme okurky, tykve, fazoly a cukrovou kukuřici do poloviny května tak, aby vzešly po pozdních mrazech, v méně příznivých podmínkách o 14 dní později. Zespodu zahříváme výsevy okurky zapařenou posečenou trávou, shora je přikryjeme bílou netkanou textilií (odstraníme ji při jednocení).
• sejeme karotku a červenou řepu pro pozdní sklizeň. Vzešlé výsevy kořenových zelenin a cibule včas jednotíme. Pokud špatně vzcházejí, doséváme prázdná místa
• sejeme salátovou čekanku pro zimní rychlení puků
• počátkem měsíce vysazujeme na záhony letní odrůdy salátu a košťálovin, koncem měsíce pozdní košťáloviny
• po skončení pozdních mrazíků sázíme na záhony rajčata, okurky, celer, novozélandský špenát, majoránku a bazalku. Při nepříznivých podmínkách 1-2 týdny počkáme.
• v teplých a chráněných polohách sázíme po přechodu mrazů na venkovní záhony papriky, lilky a melouny. V počátečním období je chráníme proti případnému rannímu chladu fóliovými kryty nebo netkanou textilií
• po sklizeném hlávkovém salátu můžeme vysadit pozdní zelí a růžičkovou kapustu

Do pařeniště, skleníku:

• do pařeniště (případně na výsevný záhon) sejeme pozdní odrůdy košťálovin pro předpěstování sazenic
• můžeme ještě vysít salát a květák pro předpěstování sazenic pro nejpozdnější sklizeň.
• pařeniště, fóliovník a skleníky osazujeme předpěstovanými sazenicemi okurek, cukrových melounů a lilku, popř. ještě rajčat a papriky. 
• do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme salátové okurky, papriky, lilky a melouny, případně ještě rajčata

Sklízíme:
• sklízíme hlávkový salát, ředkvičku, špenát, a jiné zeleniny
• počátkem měsíce začínáme sklízet z vytápěných skleníků rané košťáloviny, z fóliovníků a studených pařenišť hlávkový salát, z venkovních záhonů krytých netkanou textilií ředkvičku, zimní salát a ozimý špenát
• koncem měsíce začínáme sklízet z venkovních záhonů jarní hlávkový salát 

Košťáloviny:
• po oteplení sundáme (ne za plného slunce!) ze záhonů s jarními košťálovinami ochrannou fólii nebo netkanou textilii, kterou jsme chránili rostliny před chladem a škůdci (květilky, plodomorka)
• košťálovou zeleninu na záhonech přihnojíme tekutým dusíkatým hnojivem. 
(Zkvašený drůbeží trus používáme jen na starší rostliny, mladé bývají poškozovány larvami květilek. Dospělé mouchy květilky kladou vajíčka ke kořenům, láká je pach zkvašeného trusu.)

Cibuloviny:
• z porostu cibule odstraníme netkanou textilii, která chránila rostliny před houbomilkou česnekovou

Brambory:
• jakmile brambory dorostou do 10 cm, přihrneme je zemí (přikopčíme)
• porost brambor kontrolujeme a sbíráme brouky, larvy i vajíčka mandelinky bramborové

Jedlé pěstované houby:
• koncem května zakládáme na stinném místě substrát ze slámy pro pěstování houby límcovky


Okrasná zahrada

V květnu v okrasné zahradě:

• okrasné rostliny podle potřeby plejeme, okopáváme a přihnojujeme
• odstraňujeme odkvetlé květy cibulovin, likvidujeme virózní tulipány (pestrokvěté) i s cibulemi (nákaza se z cibulí šíří do půdy)
• odstraňujeme odkvetlé květy jarních trvalek, dvouletek a na jaře kvetoucích keřů (šeřík, čilimník aj.)

Růže:
• růže podle potřeby stříkáme proti černé skvrnitosti (zvláště ve vlhkém počasí)
• růže stříkáme proti pilatkám, jejichž larvy jim poškozují listy a letorosty (např. přípravky Basudin, Decis). Postřiky ještě dvakrát, vždy po 14 dnech, opakujeme. 
• záhonové výsadby růží nastýláme drcenou borkou, abychom potlačili růst plevelů a udrželi vláhu v půdě 

Okrasné keře a stromy:
• stálezelené dřeviny, zvláště nově vysazené, vydatně zaléváme a podle potřeby stíníme
• nové výhony borovic zkrátíme na polovinu, aby se vytvořila nižší, kompaktnější rostlina. Tento řez provádíme v době, kdy jsou mladé jehlice ještě zabaleny v šupinatém obalu.
• odstraňujeme odkvetlé květy okrasných keřů (šeřík, čilimník)
• odkvetlé okrasné keře upravujeme řezem
• časně kvetoucím keřům (např. zlatice, tavolník) seřízneme po odkvětu příliš dlouhé výhony, aby obrazily po stranách
• koncem května začínáme s řezem živých plotů z listnatých dřevin, když chceme omezit jejich růst, nebo dorostly do požadované výšky
• okrasné dřeviny v kontejnerech můžeme vysazovat bez časového omezení, prostokořenné sazenice již v květnu nesázíme
• záhonové výsadby různých půdopokryvných dřevin nastýláme drcenou borkou, abychom potlačili růst plevelů a udrželi vláhu v půdě 

Letničky, dvouletky:
• vyséváme otužilé letničky na záhony, choulostivější ve sklenících nebo do sadbovačů
• předpěstované semenáčky letniček sázíme do pařeniště
• sázíme dvouletky, chudobky, petrklíče do nádob i na záhon

Trvalky:
• řízkujeme velkokvěté chryzantémy pěstované na jeden květ
• plamenka latnatá (flox) prodlouží kvetení, když jí některé výhony v trsu zaštípneme, tyto výhony pak obrostlou a pokvetou později
• na balkóny, terasy apod. umístíme přenosné květiny, vhodné jsou samozavlažovací truhlíky, které šetří práci se zaléváním. Přenosné květiny patří i do zahrady.

Cibulnaté a hlíznaté rostliny:
• počátkem měsíce vysadíme narašené jiřinky, sazenice z řízků vysadíme až po „ledových mužích“
• chceme-li si prodloužit kvetení mečíků, vysadíme druhou dávku počátkem května a třetí dávku v polovině května 
• po přechodu mrazů („ledových mužů“) tj. koncem května nebo až začátkem června sázíme narašené dosny a hlíznaté begonie
• přihnojujeme cibulnaté květiny, aby vytvořily velké cibule a v příštím roce bohatě kvetly
• plánujeme podzimní výsadbu cibulnatých květin

Trávník:
• je poslední jarní termín pro založení, popř. vylepšení trávníku

Vřesovištní rostliny:
• mělce kořenící rododendrony neokopáváme, pouze jim doplníme nastýlku z rašeliny nebo borové hrabanky. Nastýlka je vhodná až po zapojení rostlin.
• vřesoviště během vegetace vydatně zaléváme měkkou (dešťovou) vodou
• k přihnojování používáme speciální vícesložková hnojiva kyselého pH pro vřesovištní rostliny nebo jehličnany

Jezírko:
• od druhé poloviny měsíce do počátku června sázíme do vodních nádrží lekníny a jiné vodní rostliny. 
• odstraňujeme vodní řasy