Pěstování paulovnií
Rod Paulownia, česky paulovnie, (čeleď Paulowniaceae ) je domovem v jihovýchodní Asii, především v Číně.
Paulovnie (asi 9 druhů) patří mezi nejrychleji rostoucí dřeviny a zároveň poskytují velmi kvalitní dřevo, z toho důvodu jsou v jihovýchodní Asii pěstovány již po staletí. Dřevo paulovnií je velmi pevné, lehké, s jemnou strukturou bez suků a s nízkým obsahem vody. Používá se proto na výrobu nábytku, hraček, hudebních nástrojů, uměleckých předmětů (dřevořezba), ale např. i při výrobě lodí a letadel.
Schopnost rychlého růstu, nenáročnost a nízký obsah vody jsou vlastnosti, pro které lze paulovnie využít jako kvalitní zelenou hmotu (krmivo), palivo, případně jako zdroj bioplynu.
Paulovnie mají výhodný typ fotosyntézy, tzv. C – 4 fotosyntézu, díky níž jsou odolné vůči vysokým teplotám a umožňuje jim to přizpůsobit se různým podmínkám, z čehož vyplývá jejich celosvětové využití. Pěstují se na plantážích v Asii, Americe, Austrálii i Evropě.
Významné jsou především druhy P. tomentosa, P. elongata a P. fortunei a jejich vzájemní kříženci.
Jsou vysoce odolné vůči suchu, nenáročné na kvalitu půdy a tolerují značný rozsah teplot pro pěstování (cca -20°C až +40°C).
Optimální podmínky pro pěstování
Teplota a nadmořská výška
Vývoj rostlin začíná na jaře (optimální teplota půdy 13°C až 15°C), optimální teplota pro růst 20°C až 30°C. Jinak tolerují teploty -20°C až +40°C.
Optimální nadmořská výška 700 – 800 m.
Půda
Paulovnie jsou velmi přizpůsobivé, a proto dobře rostou na mnoha typech půd. Nejvhodnější jsou lehké, dobře odvodněné, písčité půdy (pH 5 až 8,9).
Nevhodné jsou půdy silně jílovité, podmočené, půdy se skalnatým podložím a půdy zasolené nad 1 % zasolení.
Voda
Rostliny jsou citlivé na nedostatek vody zvláště v počátečním období vývoje. Pro první měsíce na plantáži je pro optimální vývoj mladých rostlin potřebné dodat 20 litrů vody týdně nejlépe ve dvou dávkách. V této zálivce zároveň dodáváme rostlině potřebné živiny (hnojivo).
Pokud je měsíční úhrn srážek pod 50 mm, je nutné zavlažování, nedostatek vody zpomaluje růst, což je nežádoucí zvláště u rostlin pěstovaných pro produkci biomasy.
Vítr
Plantáže je vhodné zakládat v místech bez silných větrů (rychlost větru do 28 km/ hod), pokud vítr dosahuje rychlosti nad 45 km/hod, je zde založení plantáže nevhodné.
Výběr místa pro založení plantáže paulovnií:
- kontrolujeme půdní typ
- kontrolujeme sklon plantáže - mladé rostliny lépe prospívají na vodorovných nebo k jihu se svažujících plochách
- připravíme optimálně půdu (orba, vláčení, likvidace plevele aj. rostlin, hnojení)
- kontrolujeme dostatek vláhy, případně zavlažujeme
Výsadba paulovnií
- pro produkci dřeva - v trojsponu, rozestup v řadě 4, příp. 5 m, rozestup řad 4 nebo 5 m (t.j. 500 až 600 stromů na 1 ha)
- pro sklizeň biomasy - výsadba velmi hustá, záleží na tom, jakou mechanizací se bude sklízet a zpracovávat (cca 3500 až 10 000 rostlin na 1 ha)
Paulovnie a životní prostředí
- Zástupci rodu Paulownia úspěšně rostou i v chudých, znečištěných a erozí ohrožených půdách. Mají schopnost absorbovat těžké kovy a tuto zátěž z půdy odstranit. Jsou proto ideální pro rekultivaci půd.
- Velká listová plocha a velká účinnost fotosyntézy ( typ C-4 ) se podílí na vzniku velkého objemu biomasy listů, která se po podzimním opadu listů dostává do půdy a obohacuje ji o velké množství minerálních živin i organických látek.
- Tytéž 2 faktory (velká listová plocha a velká účinnost fotosyntézy) způsobují, že při fotosyntéze během celé vegetace rostliny odčerpávají velké množství CO2 z atmosféry a zabudovávají ho do organických látek svého těla. Tím paulovnie účinněji než jiné rostliny působí proti globálnímu oteplování.
- A ještě jednou tytéž dva faktory (velká listová plocha a velká účinnost fotosyntézy) mají na svědomí produkci velkého množství kyslíku.
Srovnání paulovnií s dalšími pěstovanými rychlerostoucími dřevinami
- Paulovnie mají vyšší přírůstky biomasy za rok.
- Na rozdíl od eukalyptů, topolů a vrb neprodukují žádný škodlivý isopren.