Kontakty

 
  Tel.: 776 227 798
  E-mail: info@mzahrada.cz
 
 
 

Kategorie

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Pěstování růží

Půda
Propustná hlinitopísčitá půda s dostatkem humusu a pH slabě kyselou až neutrální.
Příliš kyselé pH půdy upravíme přidáním mletého vápence CaCO3 ne hašeného vápna CaO)!
Příliš zásadité pH půdy upravíme přidáním rašeliny.

Stanoviště
Slunné stanoviště, po určitou část dne i zastíněné, celodenní sluneční úpal způsobuje popálení nebo vyblednutí květu. Pěstování trvale ve stínu růžím rovněž nesvědčí, tvoří pak dlouhé nevyzrálé výhony, málo kvetou a květy nejsou kvalitní. Potřebují také proudící vzduch. Stín, nevětraná zákoutí apod. napomáhají rozvoji houbových chorob.

Péče o růže během roku
• na jaře po přechodu velkých mrazů, zhruba od poloviny března do poloviny dubna, odstraníme ochrannou vrstvu, která chránila keře před mrazy 
• následuje jarní řez, který nastartuje rašení nových, především postranních výhonů (růst nejen do délky, ale také do stran). 
Řez se neprovádí u pnoucích, půdopokryvných, botanických a sadových růží s výjimkou nutných zásahů v případě poškození rostlin mrazem apod. Řezem se odstraní poškozené výhony a plané výhony (z podnože), popřípadě se jím tvaruje a prosvětluje keř. Řežeme mírně šikmým řezem 5-8 mm nad očkem.
U velkokvětých růží zůstávají na výhonech 2-4 očka, u mnohokvětých jednotně na celém záhonu 3-8 oček. Platí zásada, že u silného výhonu můžeme ponechat oček více, u slabšího méně. 
U pnoucích růží provádíme řez pouze z důvodu odstranění poškozených částí výhonů nebo tvarování a prosvětlení keře. Protože staré výhony pnoucích růží odspoda vyholují a méně kvetou, po 3-5 letech po výsadbě začínáme se zmlazováním pnoucích růží, kdy postupně starší výhony odstraňujeme odříznutím až u země, na což rostlina reaguje vytvořením nových výhonů a posléze lepším kvetením atd. Skalkové růže neřežeme nebo jejich výhony zkrátíme o polovinu, půdopokryvné růže většinou neřežeme vůbec.
• letní řez opakovaně kvetoucích (remontujících) růží se provádí po ukončení první fáze kvetení. U velkokvětých růží se řez provádí pod prvním plně vyvinutým listem, u mnohokvětých růží se řeže nad prvním očkem pod květenstvím. Tvorba plodů růže vysiluje, odstraněním odkvetlých květů podpoříme další kvetení.
• v průběhu vegetace se o růže staráme běžným způsobem - opatrně kypříme půdu v okolí růží a odstraňujeme plevel
• zaléváme přednostně k bázi rostliny, postřik listů a květů (stejně jako déšť) podporuje houbové choroby. Kapky vody spolu s působením ostrého slunce navíc způsobují popálení povrchu listů a květů. Zaléváme méně často, ale vydatně (např. 1x za týden až 10 dní) během vegetace zhruba do srpna, výjimečně i v září, pokud je obzvláště sucho.
• růže hnojíme plným hnojivem bez chlóru s delším působením po jarním řezu (Cererit), nebo využíváme kapalných hnojiv s kratším působením v pravidelných intervalech (KH Růže). Na podzim použijeme hnojivo pro podzimní hnojení se zvýšenou dávkou draslíku, které napomáhá vyzrávání pletiv a zvyšuje mrazuvzdornost (KLH Speciál).
• ochranné postřiky na růže používáme podle návodu, neaplikujeme je za deště, větru ani slunce a postřik opakujeme pravidelně po 10 dnech až do vyřešení zdravotního problému růže. Je dobré postřiky střídat, aby nevznikla rezistence (odolnost) hub a škůdců vůči účinným látkám. 
Omezit onemocnění růží, zvláště způsobených houbami, můžeme již promyšlenou výsadbou na vhodné stanoviště, dobrou pravidelnou péčí, zálivkou ke kořenům, ne na list, odstraňováním napadených částí a likvidací opadlých listů se sporami hub.
• před příchodem velkých mrazů (asi v pol. listopadu) růže přihrneme vrstvou půdy (do výšky 20-30 cm), abychom zabránili poškození výhonů mrazem 
• méně odolné velkokvěté růže a pnoucí růže také překryjeme chvojím (růže sadové a půdopokryvné nepřikrýváme)
• speciální ochranu potřebují stromkové růže - buď jejich korunku ohneme k zemi, upevníme kolíkem a přihrneme zemí nebo je včetně kmínku obalíme silnou vrstvou papíru nebo juty

Nejčastější onemocnění růží
• černá skvrnitost - houbové onemocnění, které se projevuje tmavými skvrnami na listech růží a opadem napadených listů. Rozvoj onemocnění podporuje vlhké a teplé počasí. Zmírnit napadení můžeme odstraňováním napadených listů a větviček, zálivkou ke kořenům, ne na list. Spory houby způsobující onemocnění přezimují ve spadaném listí a vydrží mráz do -18 stupňů, proto je důsledně odstraňujeme. Onemocnění se objevuje od července.
Prostředky: Dithane M 45, Sylit 65, aj. dle návodu.
• padlí růžové - houbové onemocnění, které poznáme podle bílých povlaků většinou na mladých výhonech, poupatech a květech. Zmírnit napadení můžeme odstraňováním napadených částí, zálivkou ke kořenům, ne na list. Spory houby způsobující onemocnění přezimují ve spadaném listí, proto je důsledně odstraňujeme. Onemocnění podporuje vlhké bouřkové počasí a noční ochlazení s rosou, objevuje se od června, nejčastější je v srpnu.
Prostředky: Sulikol, Karathane FN 57 aj. dle návodu.
• rez růžová - houbové onemocnění, které se projevuje přítomností žlutých prášících ložisek na spodu listů (spóry houby), na vrchní straně jsou nažloutlé skvrny, později červenohnědé. Onemocnění podporuje vlhké a studené stanoviště. Zmírnit napadení můžeme odstraňováním napadených částí, zálivkou ke kořenům, likvidací opadlých listů a především dobrým výběrem stanoviště.
Prostředky: Dithane M 45, Saprol dle návodu.
• mšice - hmyzí škůdce, který napadá mladé části rostliny (mladé listy, poupata, růstové vrcholy) a způsobuje jejich deformace. Vyskytují se za teplého a suchého počasí.
Prostředky: Pirimor DP
• pilatky aj. drobné vosičky - hmyzí škůdce, který klade vajíčka na okraj listů, vylíhlé larvy způsobují zavinutí listů nebo se dostávají až do větviček a způsobují jejich vadnutí. Nejde o příliš nebezpečného škůdce, ve výjimečných letech je poškození masívnější. Odstraňujeme poškozené části rostliny, jinak nezasahujeme.


Sázení růží
Sází se na jaře a na podzim, přičemž podzimní výsadba je vhodnější. 
Kontejnerované růže lze sázet i mimo doporučenou dobu.

Podzimní výsadba probíhá v termínu zhruba od poloviny října do příchodu mrazů. V té době by měly být výhony vyzrálé, zdřevnatělé, a tedy odolné vůči mrazům. Pokud tedy sázíme dříve, může se stát, že růže ještě nejsou vyzrálé a nebudou dobře přezimovat.

Jarní výsadba probíhá po rozmrznutí a oschnutí půdy, tj. zhruba od poloviny března do poloviny dubna. Pozdější termín sázení již nemusí svědčit dobrému ujmutí růže.

Pokud máme možnost zvolit si buď jaro nebo podzim, bude vždy lepší sázet na podzim. Podzimní sázení má tyto výhody:
• Na podzim se všechny vypěstované sazenice "dobývají" a pak jdou do prodeje, ty které se neprodají na podzim jsou nabízeny na jaře. Proto bývá na jaře obvykle menší nabídka než na podzim.
• Sazenice sázené na podzim se během zimy na stanovišti lépe usadí, do začátku vegetace již začnou vytvářet nové vlasové kořínky. Jsou odolnější vůči suchu a horku, lépe kvetou.
• Sazenice sázené na jaře musíme za sucha častěji zalévat a zastiňovat.

Při nákupu sazenic si všímáme především kvality kořenů a vyzrálosti výhonů.
Nakoupené sazenice sázíme co nejdříve, pokud to není možné, chráníme je před suchem (slunce, vítr) kropením nebo je "založíme" (mělce šikmo zasadíme do půdy), aby kořeny byly chráněny v půdě před vysycháním. 

Vlastní výsadba:
• Pokud jsou kořeny zaschlé, namočíme je před výsadbou do vody na 6-8 hodin.
• Pro jednotlivou růži připravíme jámu o velikosti 30x30 cm a hloubce 30 cm.
• Na dno jámy rozhodíme tenkou vrstvu zeminy z kompostu, jinak nehnojíme.
• Těsně před výsadbou odstřihneme poškozené kořeny a zbývající kořeny zastřihneme asi na 20 cm tak, aby se v jámě neohýbaly. Rovněž odstraníme poškozené výhony.
• Kořenový krček (báze stonku, z níž vyrůstají větvičky) umístíme při výsadbě 3-5 cm pod povrch země, aby byl dobře chráněn před mrazem. 
• Kořeny v jámě narovnáme, sazenici zasypeme zemí a povrch přimáčkneme, aby země dobře vyplnila prostor kolem kořenů. 
• Sazenici vydatně zalijeme a ještě nohou přimáčkneme povrch půdy kolem rostliny.

Sazenice sázené na podzim hned přihrneme dostatečnou vrstvou země, která chrání rostlinu před mrazem (až do výšky 20-30 cm). (I ostatní - starší růže se přihrnují na podzim vrstvou zeminy.)
Sazenice sázené na jaře přistíníme, aby byly chráněny před sluncem.

Sázíme-li větší množství sazenic v řadě nebo v ploše, dodržujeme vhodnou vzdálenost (spon). U velkokvětých a mnohokvětých růží je to 40-45 cm, u pnoucích růží 1,2-2 m.

Nově vysazené růže hnojíme nejdříve druhým rokem po výsadbě.